Rozhodování a zodpovědnost

Rozhodování a zodpovědnost

Little boy on striped t-shirt, fruit basket, studio shot and light blue background

„Moderní“ či „novodobá“ výchova se zaměřuje na to, abychom vychovali zodpovědné děti pomocí toho, že jim dáme možnost svobodně se rozhodovat. Obeznamujeme je s důsledky jejich rozhodnutí, ale zapomínáme vyhodnotit, zda je opravdu v jejich kompetenci o dané věci rozhodnout.

Rozhodování podporuje v dětech jejich sebevědomí, zodpovědnost, přináší jim životní zkušenosti a podporuje jejich samostatnost. Vždy si však musíme uvědomit, zda dítě má na dané rozhodnutí kapacitu (vzhledem ke svému věku, intelektu, zkušenostem, temperamentu) a zda se my jako rodiče nezříkáme pouze naší zodpovědnosti.

Existují situace, ve kterých nemá dítě právo rozhodovat (koneckonců v některých ani dospělý ne), což je všude tam, kde se musí podvolit legislativě, pravidlům, normám společnosti a řádům v nejrůznějších institucích. Čímž se učí sebekázni a zároveň získává určitou jistotu v jakých mezích se může pohybovat. Patří sem i rozhodnutí, při kterém hrozí ohrožení jeho života, zdraví nebo dalších lidí.  A snad nejvíce diskutovaný bod mezi rodiče, kdy mají rodiče zasáhnout, je v případě, že dítě svým rozhodnutím může ohrozit svoji budoucnost. Pokud vím nebo jsem přesvědčena, že následky daného rozhodnutí budou pro dítě dlouhodobé a neúnosné případně nezměnitelné, tak musím jako rodič zasáhnout a převzít zodpovědnost. Můžete svému dítěti např. říct: „Dokud Ti nebude na tom (vzdělání, zdraví…) záležet nebo nebudu vědět, že rozumíš těmto hodnotám, tak o těchto záležitostech budu rozhodovat já“.

Na druhou stranu zde zůstává prostor, kde si dítě může vybrat, rozhodnout se, co bude dělat, jak se bude chovat. Už batole mohu nechat vybírat ze dvou variant např. oblečení, jídlo, hračky a postupně tyto varianty rozšiřovat. Školák si např. rozhodne, na které kroužky chce chodit a mohu mu dát na výběr s čím bude doma pomáhat. Další spousta věcí je na našich rodinných dohodách.

Nedávejme však dětem svobodu rozhodování ze strachu, abychom je nějak nepoškodili, „nelámali“ nebo si je dokonce znepřátelili. Ujasněme si raději, které věci a chování jsou pro nás přijatelné, které nikoli a na základě toho nastavme, kde přenecháme zodpovědnost dětem.    

Napsat komentář