Rodičem podruhé

Všechno je jinak a přitom jsou některé věci podobné. Na začátku jsem měla strach, jak to dopadne, nevyhnula jsem se srovnávání, tak jako většina maminek. O čem to mluvím? – O mém druhém synovi Jakubovi.
Možná si někteří pamatujete na článek, který jsem napsala o Matýskovi. S Matýskem jsme měli dosti zdravotních komplikací. Spousta lidí mi říkalo, že by po tom všem už další přírůstek mít nechtěli, dokonce mi to někteří vymlouvali, ale láska a odhodlání byli silnější než veškeré obavy. Ačkoli musím přiznat, že určité obavy a sresy se promítly do těhotenství. Měla jsem nařízený klidový režim kvůli vysokému tlaku a zhruba měsíc před porodem mi diagnostikovali intrauterirní růstovou restrikce. Jednoduše řečeno placenta nefungovala jak by měla a tak jsme museli naplánovat porod Kubíka.

Na své narozeniny jsem nastoupila do nemocnice a na druhý den jsem měla podstoupit císařský řez. Bylo to ve 37 týdnu těhotenství. Kubíka jsem se snažila připravit na příchod na svět a o všem jsem mu vyprávěla a možná i proto se začal drát na světlo světa ještě dřív než byla operace. Respektive Kubík to měl přesně načasované v termínu, kdy jsem měla jít původně na sál, ale kvůli tomu, že se nestíhali předešlé operace, tak jsme 3 hodiny čekali.

Dočkali jsme se 

Kubík se narodil zdravý a s porodní váhou 2330g. Večer mi Kubíčka donesli zamnou na JIP a poprvé jsem si ho pomazlila a přiložila k prsu. Toto poprvé jsem u Matýska (staršího syna) zažila až po měsíci. V té chvíli se veškeré mé obavy rozplynuly.

Za dva dny jsme se s Kubíkem i rozkojili a kromě blízkého kontaktu nám v tom pomohly homeopatika (Ricinus).

Kubíček je prospívající a pohodové miminko a jsem neskutečně šťastná, že ho máme. Takže pokud doopravdy toužíte po miminku, zapomeňte na veškerá co by kdyby a zkuste se raději zaměřit na to pěkné, pozitivní.

Při hledání odpovědi na otázku mít či nemít dítě a kdy, zapojte hlavně srdce. Moje srdce mi říká, že chci ještě holčičku a rozhodně se už nenechám vyvést ze své pohody díky pochybnostem druhých lidí.

Už vím, že lze všechno zvládnout. Být máma znamená poznat sílu, kterou jste ani netušila, že ji máte, ale také poznat strach, který jste ani netušila, že existuje. Zkrátka všechny ty emoce k tomu patří a bez nich bychom nebyli dobré mámy.